Přijímací zkoušky ve školním roce 2024/25

1. Jednotná zkouška pro 5. třídu, 7. třídu i 9. třídu

Od roku 2016 musí všichni páťáci, sedmáci i deváťáci, kteří míří na maturitní obory (ať středních škol či víceletých gymnázií), konat jednotnou přijímací zkoušku. Zkoušku připravuje státní společnost Cermat (pod dohledem MŠMT) a skládá se z didaktického testu z českého jazyka a z matematiky.

Každý uchazeč si od roku 2024 může podat přihlášku až na tři obory, tedy na tři střední školy, nebo na tři obory vzdělání v rámci jedné školy (pokud by se hlásil na obory s talentovou zkouškou, na které se nekonají jednotné zkoušky, může se hlásit až na 5 oborů).  Do 3 přihlášek jsou zahrnuty jak maturitní, tak i nematuritní obory. U přihlášky je důležité správné vyplnění (uvedení 3 škol/oborů v pořadí podle priority od nejvyšší po nejnižší) a podání do předem stanoveného termínu. Podrobný návod k vyplnění a podání přihlášky (3 způsoby, nově také elektronicky v systému DIPSY) na SŠ najdete v tomto jednoduchém návodu, který obsahuje vše, co o přihlášce potřebujete vědět. Můžete také využít web k přihláškám na od Cermatu.

Zkoušky se pak konají vždy na jaře v polovině dubna ve dvou řádných termínech. V případě nemoci je po omluvě řediteli možné absolvovat termíny náhradní (na konci dubna).

Žák si tedy napíše v jeden den test z matematiky a z češtiny, druhý den též (jiný, ale náročností obdobný) test z matematiky a z češtiny. Výsledné bodové skóre pak tvoří součet lepšího výsledku z matematiky a lepšího výsledku z češtiny, bez ohledu na to, zdali žák test z předmětu napsal lépe první den, či druhý den. Prostě lepší čeština ze dvou pokusů a lepší matematika ze dvou pokusů – i proto se na ony dva řádné termíny často nahlíží jako na „pokusy“. 

Neexistuje žádná centrální minimální hranice úspěšnosti, ale ředitelé si někdy v rámci svých školních kritérií mohou stanovit minimální bodovou hranici z Cermat testů. Různé školy jsou jinak kompetitivní – záleží na prestiži, náročnosti, ale i na počtu otevíraných tříd, což se každoročně liší. Nejčastěji to funguje tak, že kolik tříd maturuje (a tedy ze školy odchází), tolik tříd bude přijato do prvního ročníku. To bohužel často nehraje do karet silným demografickým ročníkům, kde je uchazečů mnoho, ale míst je na maturitních oborech málo. I proto je potřeba přijímačky nepodcenit a dobře zvážit své možnosti přijetí, a to třeba zjištěním loňské hranice přijetí na jednotlivé školy.

Chcete vědět všechny podrobnosti o Cermat testech?

Více o Cermat testech

2. Školní část přijímaček – pro 5. třídu, 7. třídu i 9. třídu

Některé školy kromě povinné jednotné přijímací zkoušky (JPZ) z dílny Cermatu pořádají ještě školní část přijímací zkoušky. Ze zákona platí, že výsledky JPZ musí tvořit nejméně 60 % váhy v celém přijímacím řízení, zbylých 40 % váhy přijímacího řízení pak může spočívat právě v oné školní zkoušce. Školní zkoušku tvoří často body přidělené za dobrý prospěch (tedy roli hraje vysvědčení), zkouška z jazyka (AJ), test ze všeobecného rozhledu či studijních předpokladů, pohovor, motivační dopis či fyzická/sportovní zkouška.

U školní zkoušky z podstaty záleží na dané škole, ředitelky a ředitelé škol kritéria přijímacího řízení stanovují sami, a to zpravidla do konce ledna. Před podáním přihlášky na danou školu se ujistěte, z čeho všeho se přijímací zkouška skládá a vřele doporučujeme svoji volbu opřít o znalost loňské hranice přijetí na danou školu. Pokud víte, kolik bodů měl loni poslední přijatý uchazeč, lépe tak odhadnete, zdali bodově na školu stačíte. Díky přípravě na přijímačky se můžete výrazně zlepšit, doporučujeme si ale testy zkusit už před podáním přihlášek, abyste věděli, jak moc musíte zabrat, abyste se na svoji vysněnou školu dostali.

6. Výsledky zkoušky – pro 5. třídu, 7. třídu i 9. třídu

Školy zhruba 15. května zveřejní seznam přijatých uchazečů na viditelném místě ve škole a v informačním systému DIPSY. Nepřijatým uchazečům se již nezasílá písemné rozhodnutí o nepřijetí poštou. O přijetí nebudete informováni jinak, než v rámci zveřejnění seznamu přijatých uchazečů.